Hmotná odpovědnost: zaměstnanec nemusí hradit vše

STR8 HMOTNA ODPOVEDNOST Pixmac photography33Většina z nás si je vědoma skutečnosti, že když podepíše u zaměstnavatele dohodu o hmotné odpovědnosti a následně dojde při přebírce či inventuře ke schodku, musí tzv. manko vyrovnat ze svého, respektive u kolektivní hmotné odpovědnosti dojde k rozpočítání manka mezi pracovníky kolektivu.

Ve skutečnosti se však lze v praxi setkat s řadou případů, kdy si zaměstnanec může poukázáním na pochybení zaměstnavatele či včasnými preventivními kroky ušetřit nemalé peníze.

 

Nesměšovat individuální a kolektivní odpovědnost

V praxi se lze setkat s řadou zaměstnavatelů, kteří neznají či nerespektují pravidla daná zákoníkem práce pro hmotnou odpovědnost a uzavírají dohody o individuální hmotné odpovědnosti v situacích, kdy je na místě uzavřít dohodu kolektivní. Hmotná odpovědnost je totiž založena na svěření hodnot (např. hotovosti či zboží), kterými může zaměstnanec následně osobně disponovat.

Ukázkovým příkladem pro použití individuální hmotné odpovědnosti je například pokladní, která má svěřený svůj pokladní „šuplík“ s hotovostí a po skončení směny musí stav hotovosti odpovídat na pokladně zaúčtovanému zboží. V případě individuální odpovědnosti odpovídá zaměstnanec za škodu v plném rozsahu a musí případně prokázat okolnosti, pro které za škodu neodpovídá (např. došlo k loupežnému přepadení).

V řadě případů však určité hodnoty nejsou v dispozici jednotlivce, ale kolektivu zaměstnanců. Například zboží na prodejně mohou mít na starosti současně tři prodavačky, skladník a vedoucí. Není dost dobře možné každému individuálně svěřit část zboží, a tak by zaměstnavatel měl uzavřít smlouvu nikoliv o individuální, ale spíše o kolektivní odpovědnosti.

Při kolektivní odpovědnosti sice zaměstnanec riskuje, že odpovídá za manko, které nemohl reálně ovlivnit (zavinil ho spolupracovník), ale na druhou stranu je zde pro řadové pracovníky omezen rozsah kolektivní odpovědnosti na částku odpovídající jejich průměrnému výdělku.

 

Žádat o provedení inventury

Velice často si zaměstnanci nejsou vědomi práva požadovat provedení inventury, pakliže nastupují na pracoviště s kolektivní odpovědností, dochází ke změně v kolektivu či z takovéhoto pracoviště odcházejí.

Důsledkem nepodání žádosti či podání žádosti neprokazatelnou formou („ústně mezi dveřmi“) může pak být odpovědnost za schodek zjištěný při nejbližší následující inventuře. Například když se u zaměstnavatele provádí inventura vždy k 1. 1. a zaměstnanec ukončí k 31. 1. 2015 pracovní poměr, bude bez podání této žádosti odpovídat za schodek zjištěný zaměstnavatelem při inventuře k 1. 1. 2016.

Není zde rozhodující, zda k mimořádné inventuře skutečně dojde či nikoliv. Zaměstnavatel se může rozhodnout, že pro nákladnost provedení inventarizace žádosti nevyhoví, ale v takovém případě se nemůže následně dožadovat uhrazení schodku.

 

Mít reálnou možnost svěřené hodnoty opatrovat

Není neobvyklé, že se zaměstnavatel snaží vyřešit ztráty na zboží či jiných hodnotách uzavřením kolektivní odpovědnosti, aniž by zaměstnancům vytvořil podmínky, aby mohli své povinnosti řádně plnit.

V takovém případě se může zaměstnanec odpovědnosti zcela nebo částečně zprostit, pokud prokáže, že například nemohl odpovídat za stav zboží ve skladu, který nebyl řádně zabezpečen, takže v době jeho nepřítomnosti se v něm volně pohybovala řada dalších osob. Je nicméně třeba upozornit, že pokud není zřejmé, že si je zaměstnavatel těchto nedostatků vědom, měl by zaměstnanec na překážky bránící mu v péči o svěřené hodnoty svého zaměstnavatele prokazatelně včas upozornit.

Svébytnou kapitolu pak tvoří případy, kdy sám zaměstnavatel znemožňuje řádné hospodaření. V praxi byl například řešen případ, kdy zaměstnavatel na pracovišti s kolektivní odpovědností dle „vlastního uvážení“ odebíral z pokladen hotovost či si bral vystavené zboží, aniž by o tom sepisoval jakýkoliv záznam. Následný požadavek na uhrazení výsledného schodku zaměstnanci pak nebylo možné než označit za zjevnou svévoli a šlo k tíži zaměstnavatele, že nebylo možné ověřit jeho tvrzení, že je schodek podstatně vyšší než odpovídá jeho „osobní spotřebě“.

Na druhou stranu je třeba upozornit, že pokud by se kolektivu zaměstnanců takovéto jednání zaměstnavatele nepodařilo prokázat, museli by fakticky hradit z titulu schodku zboží, které jim zaměstnavatel sám odebral.

Ondřej Načeradský, Občanské sdružení Společnou cestou

Ilustrační foto © PIXMAC/photography33

Jste zde: Úvod > Z radnice > Hmotná odpovědnost: zaměstnanec nemusí hradit vše