První republika v Letňanech: investice do výstavby i aktivní společenský život

Meziválečné období bylo ve znamení velkého rozmachu obce, bylo však poznamenáno i hospodářskou krizí

STR9 710 VYROCI OBEC

Jak jsme se zmínili v minulém povídání o historii obce, výrazným impulzem pro změny proběhnuvší v období mezi válkami se stal rozvoj leteckého průmyslu a s tím související příliv nových obyvatel.

Z Pamětní knihy můžeme vyčíst, že zatímco v roce 1921 měla obec 68 popisných čísel a 718 trvale přihlášených obyvatel, v roce 1930 jich bylo již 130, resp. 1.529, tedy dvojnásobek, koncem třicátých let tu bylo už 200 čísel popisných. Dále tu stojí, že vzniklo mnoho nových spolků a rozproudil se společenský, kulturní a politický život.

 

Spolky, kluby a strany

Ve dvacátých a třicátých letech působilo v Letňanech celkem 14 spolků a organizací – prvními z nich byly Honební výbor a Hasičský spolek, dále skupina Lučebníků a spořitelní a záložní spolek Raifaisenka. S ohledem na zaměření obce nemohly chybět skupiny Kovodělníků a Zemědělců. Svou pobočku měl v Letňanech i Československý Červený kříž, který se aktivně podílel i na společenském životě obce.

Vedle toho tu ale bylo založeno i nemálo sportovních klubů – Dělnická tělocvičná jednota, Sokolská jednota tělocvičná, Sportovní klub Sparta či Hokejový klub, v němž si během války zahrály i velké hokejové hvězdy. Mnohé z těchto spolků a klubů byly založeny v nejstarším zdejším občerstvovacím zařízení, tzv. Staré hospodě v dnešní Toužimské ulici.

Původně zemědělský, později průmyslový ráz Letňan se odrazil i ve složení politických stran – vedle Agrární organisace strany Republikánského venkova tu pracovala Politická organizace sociálně demokratická, Československá strana socialistická a nakonec i Československá strana komunistická.

 

Osvětová komise a čestný občan T. G. Masaryk

STR9 710 VYROCI MASARYKNa podnět obecního zastupitelstva byla v září 1920 založena Osvětová komise, která – jak víme z kroniky, zprvu poměrně laxně, později velmi aktivně – organizovala v obci mnoho kulturně-společenských akcí, často spojených s významnými výročími nebo na podporu chudých.

Mezi okázalé společenské akce patřila v roce 1935 oslava 85. narozenin prezidenta Masaryka. V předvečer narozenin uspořádala Osvětová komise průvod na letiště, kde byla zapálena hranice na znamení bdělosti národa nad zachováním díla velikého buditele… poté odebrali se účastníci do sálu p. Kumštáta, kde byl pořádán oslavný večer.

Na svém zasedání 17. února 1935 obecní zastupitelstvo rozhodlo jmenovat Tomáše G. Masaryka čestným občanem obce Letňany.

Na podzim 1928 založili občané Letňan Stavební, spotřební a úsporné družstvo Lidový dům, jemuž bylo komisionálním řízením dne 13. května 1930 povoleno ke stavbě Lidového domu.

Stavba byla zahájena v roce 1938, ale výstavbu i následné využití budovy ovlivnily pomnichovské události. Ze vzpomínek pamětníků víme, že v březnu 1939 vjely do Letňan německé okupační oddíly a ubytovaly se v nedokončeném sále Lidového domu. Spolu s nimi tu byli ustájeni i koně.

Přesto se 15. října téhož roku konalo slavnostní otevření kulturáku, v němž se nacházela i restaurace se sálem a divadelním jevištěm. Právě tady našel zázemí divadelní spolek Osvěta, který vznikl v roce 1939 a jehož prvním představením byla Jiráskova Lucerna.

 

Škola, nové domy, silnice a koupaliště

STR9 710 VYROCI Z ARCHIVU KAPLICKAV kronice jsou poměrně podrobně popsány nejen společenské události, ale také aktivity zástupců obce – povolování výstavby domků, sociální výpomoc nejchudším či velké investiční záměry.

Víme tedy například, že v březnu 1931 zastupitelstvo schválilo stavbu nové školy v dnešní Rychnovské ulici (pro informaci, otevřena byla již v říjnu téhož roku), nebo že v roce 1933 obec nechala zbudovat silnici ke škole a kolem rybníka nákladem více než 150 tisíc korun či kanalisaci od středu obce za 17.600 korun, a zažádala o půjčku ve výši sto tisíc korun na realizaci těchto projektů.

Vzhled obce se měnil i v dalších letech – nejenže byly postaveny další vilky, ale byly kupříkladu vybudovány silnice k Ďáblicím a Čakovicím, zmizela povrchová kanalizace, po vsi byly rozmístěny odpadkové koše, při silnici ku Praze se objevilo veřejné osvětlení… Od vinařského cukrovaru byl zakoupen rybník zvaný Kal, z něhož bylo vybudováno koupaliště.

Proměnilo se i centrum Letňan – Stará Náves byla upravena a kolem kapličky (na snímku vlevo) byl vytvořen park. Na všech těchto pracích se podíleli zdejší nezaměstnaní, takže v té době v Letňanech nejspíš nezbyl ani jediný.

S využitím Knihy o Praze 18 a Pamětní knihy – red –

Foto archiv redakce a Wikipedia (T. G. Masaryk)

 

STR9 710 VYROCI KOUPALISTE

Od vinařského cukrovaru byl zakoupen rybník zvaný Kal, z něhož bylo vybudováno koupaliště

Jste zde: Úvod > Z radnice > První republika v Letňanech: investice do výstavby i aktivní společenský život